Vytisknout tuto stránku

Úcta k bl. Hroznatovi


Zkoumáme-li historii zobrazování blahoslaveného Hroznaty, uvědomíme si, že měla několik historických fází.

Nejstarší fáze je doložitelná až po polovině 17. století a zřejmě byla závislá na legalizaci lokálních tzv. kultů „od nepaměti“ prostřednictvím papeže Urbana VIII. roku 1634. Znamenalo to, že světci, kteří sice za svaté nebo blahoslavené oficiálně prohlášeni nebyli, ale byli již dlouho uctíváni, mohli být nadále oficiálně uctíváni v daném regionu tradice své působnosti. S tím také úzce souvisela následná možnost jejich zobrazování.

V Hroznatově případě to tedy znamenalo navázání na jeho tištěnou literární tradici od roku 1586 i formou nejprve obrazů (Balbín zmiňuje jeho podobiznu v tepelském klášterním kostele k roku 1642) a později dřevořezů a rytin, z nichž nejstarší je doložen roku 1657. Výběr z těchto zobrazení bl. Hroznaty doprovází ostatní texty těchto stránek.

Další fází jsou 18. a 19. století se svými mědiryty a oceloryty doprovázejícími různé druhy publikací.

Poslední fází je období od roku 1898 dodnes, které svou produkcí zahrnuje nejrůznější novodobé reprodukční techniky.

Blahoslavený Hroznata je zobrazován jako premonstrátský řeholník v bílém řádovém hábitu buď prostovlasý nebo s kanovnickým biretem (kvadrátkem) na hlavě. Někdy též jako klerik v rochetě. Jeho atributy jsou pouta na rukou a v jedné ruce držívá v náručí model klášterního kostela nebo jeho nákres, což bývá obvyklý atribut zakladatelů. V našem případě se jedná o zakladatelskou roli klášterů Teplé a Chotěšova. Případně drží v jedné ruce mučednickou palmovou ratolest. U nohou může být též znak s trojím parožím, na horním okraji někdy doplněn knížecí korunou avizující jeho rodový původ.

Nejstarší spodobnění Hroznaty se dochovalo na konventní pečeti listiny tepelského kláštera z roku 1391. V oválně zašpičatělé pečeti klečí Hroznata jako fundátor s modelem kostela v rukou před trůnící P. Marií s Ježíškem, dole je znak s trojím parožím.

Významnou příležitostí pro spodobnění Hroznaty jako řádového blahoslavence (a to ještě před papežovým rozhodnutím z roku 1634!) se stala událost přenesení ostatků sv. Norberta z Magdeburku do Prahy na Strahov 1. května roku 1627. Tehdy se stal součástí živého obrazu znázorňujícího jednoho ze šesti řádových blahoslavených v kompozici slavobrány v dnešní pražské Mostecké ulici na Malé Straně. O rok později, při oslavě prvního výročí převozu Norbertových ostatků, vystupoval Hroznata jako živá hovořící socha v kompozici oslavy řádu před samotným císařem Ferdinandem II. v pražské katedrále. Podoba bl. Hroznaty ve formě portrétního medailonu, vedle dalších řádových světců, pak našla místo i na schráně s ostatky sv. Norberta na Strahově v jeho sarkofágu.

Za jednu z nejzdařilejších typických podob světce je možno považovat jeho sochu z roku 1704 umístěnou západně od tepelského kláštera na konci aleje při cestě do Mariánských Lázní.

Významnou památkou drobné plastiky pozdního baroka je Hroznatovo pedum, resp. opatská berla s umělecky hodnotně zpracovanými figurálními motivy Hroznatova života, která vznikla roku 1750 v dílně chebského zlatníka J. Eychera.


Místní úcta

Jako místa dochování Hroznatova ikonografického materiálu můžeme jmenovat:

SOCHY: Portály tepelského kláštera, Chotěšov, sbírky zámku Konopiště (socha na přebalu Kubínovy knihy o bl. Hroznatovi), Krukanice, Pernarec, Praha (medailon na smíchovském kostele), Úterý, Vejprnice, Vrchotovy Janovice (panství Vrtbů, Hroznatových příbuzných), Želiv.

OBRAZY: Dobřany, Ledce, Mariánské Lázně, Mnichov, Nýřany, Rájov, Smilovy Hory, Starý Hrozňatov, Stod, Teplá, Votice (v tamním klášteře díky příbuzným, hrabatům z Vrtby).

VITRAJE: Cheb -kostel sv. Mikuláše, katedrála v Plzni, klášterní kostel v Želivi, Bochov - kostel sv. archanděla Michaela

FRESKY: Teplá -klášterní kostel, knihovní sál, kapitulní síň; Chotěšov - klášter; Římov -ambit poutního kostela; Vyšehrad -kapitulní kostel, freska s podobou P. Xavera Dvořáka

Těžko lze v úplnosti evidovat drobnou devoční grafiku s hroznatovskou tématikou vydávanou při příležitosti poutí, primicí nebo jiných slavnostních příležitostí a hroznatovských výročí ve formě dřevořezů, mědirytů, ocelorytin 17. až 19. století až po barevné tisky století dvacátého.

Zmiňme například grafický list z dílny staroříšských Florianů k 750. výročí Hroznatova úmrtí z roku 1967 nebo kresbu na blahopřání z roku 1982 od Zdirada J. K. Čecha, kde je bl. Hroznata pojat jako řeholník s atributy rytíře a křižáckého bojovníka nebo Tomkovu litografii Hroznaty jako patrona českých premonstrátů, západních Čech a osvobozených politických vězňů z roku 1989.

Vzhledem k probíhajícímu procesu svatořečení bl. Hroznaty je možno předpokládat, že se toto stane inspirací k dalším ztvárněním tohoto českého světce od nejrůznějších autorů.

Mnichov, o. Cheb
Hroznata ucta mnichovObraz bl. Hroznaty jako zakladatele tepelského kláštera pochází údajně od jedné z řeholnic z vedlejšího kláštera de Notre Damme, která jej namalovala v první polovině 20. století. Vzhledem k zobrazení již nově dostavěného knihovního traktu kláštera je nutno obraz datovat do období po roce 1910. Hroznata je tu podán, byť v řeholním šatě, poněkud nehistoricky, zvláště co se týče romanticky pojaté zbroje odložené u nohou fundátora. Kvadrátek na jeho hlavě přísluší pouze osobám s kněžským svěcením, což ovšem Hroznata nebyl. Hroznatův zjev jako muže zde moc neodpovídá jeho tradovanému duchovnímu pojetí, což může být způsobenou konkrétním modelem k jeho postavě. Přes uvedené nedostatky se jedná o jeden z pozoruhodných a důležitých projevů Hroznatovy úcty v oblasti přivtělených far kláštera po Hroznatově blahořečení.

Cheb, kostel sv. Mikuláše
Hroznata ucta chebVitráž kostelního okna v severní stěně chrámu. Před Pannou Marií s Ježíškem zde klečí donátor okna, tepelský opat Alfred Clementso, po jehož pravé ruce stojí bl. Hroznata se svými běžnými atributy, s klášterním kostelem v rukou, z nichž visí okovy. Datace okna vyplývá ze spodobnění opata, který zemřel roku 1900 a ze svatozáře kolem Hroznatovy hlavy. Vznik vitráže je tedy třeba klást mezi rok 1898, kdy se Hroznata stal oficiálním světcem a rokem opatova úmrtí. Jde o projev kultu v širších souvislostech Chebska, tedy překračující působnost tepelského kláštera.

Dobřany, fara
Okno v zadní přízemní místnosti bylo pravděpodobně vymalováno figurami ctihodné Vojslavy a bl. Hroznaty někdy v první čtvrtině 20. století. Levé křídlo okna nese podobu Hroznatovy sestry Vojslavy, viditelně inspirovanou její podobou na dochovaném náhrobníku v Chotěšově. Na pravém okenním křídle stojí bl. Hroznata v řádovém hábitu premonstrátů se svými obvyklými atributy kostelem, pouty a odloženou zbrojí. Její nehistoričnost zvláště vyniká u helmy, kterou je tzv. šalíř, jenž se používal až zhruba 200 let po Hroznatově smrti. K pravděpodobné dataci vzniku malby přispívají lipové ratolesti nad Vojslavinou hlavou, které byly oblíbeným motivem po vzniku Československé republiky.

Pístov
Hroznata ucta pistovObraz bl. Hroznaty z roku 1769 je portrétem tamního kaplana Ignáce Kuchenharta, který zemřel v 35 letech pravděpodobně na tuberkulózu. Zřejmě v předtuše blízké smrti se nechal namalovat jako bl. Hroznata, což svědčí o jeho intenzívním osobním vztahu k zakladateli kláštera a jeho kultu.

Stod 
Obraz bl. Hroznaty v podkruchtí tamního kostela byl namalován francouzským malířem Ruinartem de Brimont, který se v 90. letech 19. století zdržoval v Chotěšově, kde byla jeho sestra představenou tamních řeholnic. Pro kapli tepelského velkostatku Krukanice namaloval roku 1893 tento obraz, který se v době po druhé světové válce dostal do stodského kostela, než byl krukanický velkostatek zdevastován působením tamního Jednotného zemědělského družstva. Portrét je zajímavým dobovým dokumentem pojetí Hroznaty, avšak vzhledem k antropologickým zjištěním je zde pojat jako příliš mladý muž. 

P. František Kolanda
Osobní arciděkan a farář v Bochově. Narodil se 21. 10. 1927 v Pavlovicích u Vlašimi. Studoval na gymnáziu a Bohoslovecké fakultě UK v Praze. Kněžské svěcení přijal 29. 6. 1951 v katedrále sv. Víta v Praze. Působil jako kaplan v Plzni. Vojenskou službu absolvoval jako příslušník PTP na dole Nosek u Kladna. V roce 1954 krátce sloužil jako administrátor v Erpužicích a koncem tohoto roku převzal jako kaplan správu farností v Mariánských Lázních a okolí. Od 15. 8. 1958 do 31. 8. 1992 byl ustanoven administrátorem v Teplé u Toužimě, Bečově a Otročíně. V době svého působení se zde zasloužil o vybudování náhrobku bl. Hroznaty ve farním kostele v Teplé, kde byly po roce 1950 uloženy ostatky bl. Hroznaty. I v nelehkých podmínkách tehdejší doby obnovil tradici poutí k bl. Hroznatovi a byl neúnavným šiřitelem úcty k němu. Od roku 1992 působil jako farář v Bochově a okolí. Pro bochovský kostel Sv. archanděla Michaela nechal zhotovit okno bl. Hroznaty. Zemřel 2. 12. 2004 v Bochově, kde byl i pochován. 

Hroznata ucta oltar tepla jili
Oltář bl. Hroznaty v kostele Sv. Jiljí v Teplé

Hroznata ucta okno bochov
Okno bl. Hroznaty v kostele Sv. archanděla Michaela v Bochově


LITANIE KNĚŽÍ NA MÍROVĚ Z R. 1958

Otče všech lidí — Pane — smiluj se.
Bratře všech trpících — Kriste — smiluj se.
Utěšiteli všech věrných — Pane — smiluj se.

Surovosti strážných jsi snášel tiše — uvězněný Ježíši — dej, ať trpíme důstojně s tebou,
Prosil jsi za své vrahy — ukřižovaný Ježíši — odpusť i našim nepřátelům,
Slíbil jsi odměnu za sklenici vody — soudce Ježíši -— odplať všem, kteří jsou k nám dobří,
Vytrvala jsi s Ježíšem až do konce — Maria — buď s námi vždycky,
Umírající Syn tě svěřil Janovi — Matko — opatruj naše drahé doma,
Vysvobozený z okovů — svatý apoštole Petře — vypros nám svobodu těla,
Vězni pro Krista — svatý apoštole Pavle — vypros nám svobodu ducha,
Přežil jsi žalář a mučení — svatý apoštole Jene — vypros nám důvěru v Prozřetelnost,
Mořený těžkou prací — svatý papeži Klimente — vypros nám sílu duše i těla,
Čím jsi byl k strážcům laskavější, tím byli horší — svatý biskupe Ignáci — vypros nám moudrou trpělivost,
Uhájila sis ve vězení víru i čistotu — svatá panno Anežko — pros za uvězněné dívky,
Jedna rodila ve vězení a druhá opustila synáčka — svaté paní Felicito a Perpetuo — proste za uvězněné ženy a matky,
Cestou do vězení s Eucharistií jsi ztratil život — svatý hochu Tarsicie — vypros nám stálou duchovní posilu,
Výmluvně jsi hájila víru před soudem nevěřících — svatá panno Kateřino — vypros nám dar slova,
Léta nesvobody jsi zaplatil apoštolskou horlivostí — svatý arcibiskupe Metoději — pros za uvězněné pastýře,
Vykupoval jsi otroky a bořil šibenice — svatý kníže Václave — vypros světu svobodu od všeho barbarství,
Sel jsi dobrovolně do otroctví za jiné — svatý řeholníku Rajmunde — vypros nám velkorysou lásku,
Odmítl jsi svobodu za neúměrnou cenu — blahoslavený řeholní kanovníku Hroznato — vypros nám dar rozeznávání hodnot,
Obveseloval jsi smutné spolurukojmí — svatý bratře Františku — vypros nám radost z kříže,
Nezradil jsi tajemství — svatý kanovníku Jene — vypros nám dar mlčení,
Věrný kněžským povinnostem. — blahoslavený faráři Jene — pros za uvězněné kněze,
Zákonu svědomí jsi obětoval život — svatý kancléři Tomáši — pros za uvězněné muže,
Odvážný apoštole v době pronásledování — svatý pater Edmunde — vypros nám statečnost bez nenávisti,
Otče galejníků — svatý pane Vincenci — vypros nám pochopení pro ty, kteří trpí zaslouženě.


Die Verehrung des Seligen Hroznata

Betrachtet man die Geschichte der Abbildung des Seligen Hroznata, so sind mehrere Etappen zu erkennen.

Die älteste Etappe ist erst nach der Mitte des 17. Jh. belegbar und war offensichtlich von der Legalisierung der lokalen sog. "Seit-jeher-Kulte" mittels des Papstes Urban VIII. im J. 1634 abhängig. Es bedeutete, dass Heilige bzw. Selige, deren Heilig- oder Seligsprechung zwar nicht offiziell erklärt wurde, aber die schon seit langer Zeit verehrt wurden, in der gegebenen Region im Rahmen der Tradition ihres Wirkungskreises weiterhin offiziell verehrt werden durften. Damit hing auch die anschließende Möglichkeit deren Abbildung eng zusammen.

In Hroznatas Fall bedeutete es also eine Anknüpfung an dessen gedruckte Überlieferung seit 1586, zuerst auch in Form von Bildern (Balbín erwähnt sein Porträt in der Tepler Klosterkirche zum J. 1642) und später in Form von Holzschnitten und Gravierungen, von denen das älteste Porträt zum J. 1657 belegt ist. Einer Auswahl von Abbildungen des Seligen Hroznata sind auf den folgenden Seiten Texte beigefügt.

Eine weitere Etappe brachten das 18. und das 19. Jahrhunderte mit ihren Kupfer- und Stahlstichen, mit denen verschiedene Arten von Publikationen versehen waren.

Die letzte Etappe dauert seit 1898 bis heute und ihre Produktion schließt die unterschiedlichsten neuzeitlichen Reproduktionstechniken ein.
Der Selige Hroznata wird als ein Prämonstratenserbruder im weißen Ordensgewand entweder mit bloßem Kopfe oder mit dem für die Kanoniker typischen Birett (Quadrätchen) abgebildet, manchmal auch als Kleriker im Rochet. Seine Attribute sind Fesseln an den Händen, in dem Arm pflegt er das Modell der Klosterkirche oder deren Skizze zu halten, was ein übliches Attribut aller Klostergründer ist. Bei Hroznata handelt es sich um die Stiftungen in Teplá und Chotěšov. Auf einigen Abbildungen hält er in einer Hand den für die Märtyrer typischen Palmzweig. Zu seinen Füßen kann auch ein Wappen mit drei Geweihen liegen, am oberen Rand manchmal durch eine fürstliche Krone ergänzt, die auf seinen Geschlechterursprung hinweisen.

Die älteste Darstellung Hroznatas blieb auf dem Konventsiegel einer Urkunde des Tepler Klosters von 1391 erhalten. Auf dem ovalen Siegel kniet Hroznata als Begründer mit dem Kirchenmodell in dem Arm vor der thronenden Jungfrau Maria mit dem Jesuskinde, unten ist das Wappen mit drei Geweihen.

Eine für die Abbildung Hroznatas als für Seliggesprochene bedeutende Gelegenheit (zudem noch vor dem päpstlichen Beschluss von 1634!) war die Überführung der Reliquien des hl. Norbert von Magdeburg nach Prag-Strahov am 1. Mai 1627. Damals wurde er zum Bestandteil eines lebendigen Bildes, das einen der sechs Seliggesprochenen in der Komposition eines Triumphbogens in der heutigen Mostecká-Str. auf der Kleinseite darstellte. Ein Jahr später, bei der Feier des ersten Jahrestages seit der Überführung Norberts Reliquien, stand Hroznata als lebendige sprechende Statue in der Komposition der Ordensverehrung sogar vor dem Kaiser Ferdinand II. im Prager Dom. Die Darstellung des Seligen Hroznata in Form eines Porträtmedaillons fand dann neben anderen Ordensheiligen ihren Platz auch auf dem Schrein mit den Reliquien des hl. Norbert in Strahov in dessen Sarkophag.

Für eine der am besten geratenen typischen Abbildungen des Seligen kann dessen Statue von 1704 gehalten werden, die westlich vom Tepler Kloster am Ende der Baumallee nach Marienbad steht.

Ein bedeutendes Denkmal in Form einer kleinen spätbarocken Plastik ist Hroznatas Pedum, d.h. ein Abtsstab mit künstlerisch wertvoll bearbeiteten Figuralmotiven aus Hroznatas Leben, der im J. 1750 in der Werkstatt Goldschmieds J. Eycher in Eger entstand.
In folgenden Orten ist ikonografisches Material über Hroznata erhalten geblieben:

Lokalverehrung

Statuen
Portale des Tepler Klosters, Chotěšov, Sammlungen des Schlosses Konopiště (Statue auf dem Umschlag Kubíns Buches über den Seligen Hroznata), Krukanice, Pernarec, Prag (Medaillon an der Kirche im Prager Viertel Smíchov), Úterý, Vejprnice, Vrchotovy Janovice (Domäne der Herren von Vrtba, der Verwandten von Hroznata), Želiv.

Bilder
Dobřany, Ledce, Mariánské Lázně, Mnichov, Nýřany, Rájov, Smilovy Hory, Starý Hrozňatov, Stod, Teplá, Votice (in der dortigen Kirche, erhalten dank der Verwandten, der Grafen von Vrtba).

Vitragen
Eger - Kirche St. Nikolaus, Pilsner Dom, Klosterkirche in Želiv, Bochov - Kirche St. Erzengel Michael

Fresken
Teplá - Klosterkirche, Bibliothekssaal, Kapitelsaal; Chotěšov - Kloster; Římov - Kreuzgang der Wallfahrtskirche; Vyšehrad - Kapitelkirche, Fresko mit einer Abbildung des P. Xaver Dvořák.

Die kleine Andachtsgrafik mit Hroznata-Motiven, die zu Wallfahrten, Primizen oder anderen Feierlichkeiten und Hroznata-Jahrestagen in Form von Holzschnitten, Kupfer- oder Stahlstichen vom 17. bis 19. Jh. und bis zu den Farbdrucken des 20. Jh. herausgegeben wurde, lässt sich kaum in der Vollständigkeit erfassen. Erwähnenswert sind z.B. das graphische Blatt aus der Werkstatt der Familie Florian aus dem Orte Stará Říše in Mähren zu Hroznatas 750. Todestag von 1967 oder die Zeichnung auf einem Glückwunsch von 1982 von Zdirad J. K. Čech, wo der Selige Hroznata als Ordensbruder mit Attributen eines Ritters und Kreuzzüglers abgebildet ist oder Tomeks Litografie mit Hroznata als Schutzherrn von böhmischen Prämonstratensern, von Westböhmen und von den befreiten politischen Häftlingen von 1989.

Angesichts des laufenden Heiligsprechungsprozesses des Seligen Hroznata kann man vermuten, dass dieser Prozess verschiedene Autoren zu weiteren Abbildungen des böhmischen Heiligen bewegen wird.

Mnichov, Kreis Cheb (Eger)

Das Bild des Seligen Hroznata als Begründer des Tepler Klosters stammt angeblich von einer Klosterschwester aus dem benachbarten Kloster de Notre Dame, die es in der ersten Hälfte des 20. Jh. malte. Da hier schon der neue Bibliotheksflügel des Klosters als vollendet erfasst wurde, ist das Bild in die Zeit nach 1910 zu datieren. Hroznata ist hier, auch wenn im Ordenskleid, ziemlich unhistorisch dargestellt, besonders was die romantisch aufgeführte Rüstung zu den Füßen des Begründers betrifft. Das Quadrätchen auf seinem Kopf gehörte nur Personen mit der Priesterweihe, was aber bei Hroznata nicht der Fall war. Seine Erscheinung als Mann entspricht hier der über ihn überlieferten Auffassung nicht ganz genau, was durch das konkrete Modell zu seiner Gestalt verursacht werden könnte. Trotz der erwähnten Mängel handelt es sich um einen der beachtenswerten und wichtigen Ausdrücke Hroznatas Verehrung im Bereich der an das Kloster angeschlossenen Pfarreien nach Hroznatas Seligsprechung.

Cheb (Eger), Kirche St. Nikolaus

Fenstervitrage an der Nordseite des Gotteshauses. Vor der Jungfrau Maria mit dem Jesuskinde kniet hier der Tepler Abt Alfred Clementso, der Stifter des Fensters, an dessen rechter Hand der Selige Hroznata mit seinen üblichen Attributen steht, d.h. mit der Klosterkirche in dem Arm, von denen die Fesseln herunterhängen. Die Datierung des Fensters lässt sich von der Abbildung des Abtes ableiten, der im J. 1900 verstorben war, und von dem Heiligenschein um Hroznatas Kopf. Die Entstehung der Vitrage ist also zwischen das Jahr 1898, wo Hroznata offiziell zum Heiligen geworden ist, und das Sterbejahr des Abtes zu legen. Es handelt sich um einen Ausdruck der Verehrung in breiteren Zusammenhängen der Egerer Region, die über den Wirkungskreis des Tepler Klosters hinaus ging.

Dobřany, Pfarrhaus

Das Fenster im hinteren Parterreraum dürfte im ersten Viertel es 20. Jh. mit Figuren der ehrwürdigen Vojslava und des Seligen Hroznata bemalt worden sein. Der linke Fensterflügel trägt die Abbildung Hroznatas Schwester Vojslava, inspiriert offensichtlich durch ihre Darstellung auf dem erhaltenen Grabstein in Chotěšov. Im rechten Fensterflügel steht der Selige Hroznata in der Prämonstratenserkutte mit seinen üblichen Attributen: der Kirche, den Fesseln und der abgelegten Rüstung. Die historisch fragwürdige Darstellung macht sich besonders bei dem sog. Schaller bemerkbar, einem Helm, der erst ca. 200 Jahre nach Hroznatas Tod benutzt wurde. Die vermutliche Datierung der Entstehung des Gemäldes deuten auch die Lindenzweige über Vojslavas Kopf an, die ein beliebtes Motiv nach der Gründung der Tschechoslowakei waren.

Pístov

Die Abbildung des Seligen Hroznata von 1769 ist ein Porträt des dortigen Kaplans Ignaz Kuchenhart, der wahrscheinlich an Tuberkulose mit 35 Jahren gestorben war. Vielleicht in der Vorahnung des sich nähernden Todes ließ er sich als Seliger Hroznata malen, was von seiner intensiven persönlichen Beziehung zu dem Klostergründer und dessen Kult zeugt.

Stod

Das Bild des Seligen Hroznata unter dem Chore der dortigen Kirche wurde vom französischen Maler Ruinart de Brimont gemalt, der sich in den 90-er Jahren des 19. Jh. in Chotěšov aufgehalten hat, wo seine Schwester Klostervorsteherin der dortigen Ordensfrauen war. Für die Kapelle des Tepler Großgrundbesitzes Krukanice malte er 1893 dieses Bild, das nach dem Zweiten Weltkrieg in die Kirche in Stod gekommen ist, noch bevor der Großgrundbesitz in Krukanice durch die Tätigkeit der Landwirtschaftlichen Genossenschaft verwüstet wurde. Das Porträt ist ein interessantes zeitgenössisches Dokument Hroznatas Darstellung, doch im Vergleich zu den anthropologischen Feststellungen ist er hier als viel zu jung abgebildet.

P. František Kolanda

Persönlicher Erzdechant und Pfarrer in Bochov, geboren am 21. 10. 1927 in Pavlovice bei Vlašim. Nach dem Gymnasium studierte er an der Theologischen Fakultät der Karlsuniversität in Prag. Die Priesterweihe erhielt er am 29. 6. 1951 im St. Veitsdom in Prag. Anschließend war er als Kaplan in Pilsen tätig. Im Wehrdienst musste er als Mitglied zur PTP (Technische Hilfstruppen) und im Bergwerk "Nosek" bei Kladno untertags schwer arbeiten. 1954 diente er kurz als Administrator in Erpužice und Ende des selben Jahres übernahm er die Verwaltung der Pfarrsprengel in Marienbad und Umgebung. Vom 15. 8. 1958 bis 31. 8. 1992 war er Administrator in Teplá bei Toužim, Bečov und Otročín. In der Zeit machte er sich um die Errichtung des Grabsteins für den Seligen Hroznata in der Pfarrkirche in Teplá verdient, wo nach dem J. 1950 Hroznatas sterbliche Überreste aufbewahrt wurden. Auch unter den schweren Bedingungen der damaligen Zeit erneuerte er die Tradition der Wallfahrten zum Seligen Hroznata und war ein unermüdlicher Verkünder seiner Verehrung. Ab 1992 wirkte er als Pfarrer in Bochov und Umgebung. Für die Kirche St. Erzengel Michael in Bochov ließ er ein Fenster des Seligen Hroznata errichten. Er starb am 2. 12. 2004 in Bochov, wo er auch bestattet wurde.
Altar des Seligen Hroznata in der Kirche St. Ägidius in Teplá
Fenster des Seligen Hroznata in der Kirche St. Erzengel Michael in Bochov

Litanei der Priester im Gefängnis Mírov von 1958

Vater aller Menschen - Herr - erbarme Dich.
Bruder aller Leidenden - Christus - erbarme Dich.
Tröster aller Treuen - Herr - erbarme Dich.

Die Rohheiten der Wächter hast Du still ertragen - gefangener Jesus - lass uns mit Dir würdig leiden,
Du hast für Deine Mörder gebetet - gekreuzigter Jesus - vergib auch unseren Feinden,
Du hast für ein Glas Wasser eine Belohnung versprochen - Richter Jesus - vergilt allen, die zu uns gut sind,
Du bist mit Jesus bis zum Ende geblieben - Maria - sei auch immer mit uns,
Dein sterbender Sohn hat Dich dem Johannes anvertraut - Mutter - bewahre unsere Lieben zu Hause,
von den Fesseln befreit - heiliger Apostel Petrus - erbitte uns die körperliche Freiheit,
Gefangener für Christus - heiliger Apostel Paulus - erbitte uns die geistige Freiheit,
Du hast Kerker und Foltern überstanden - heiliger Apostel Johannes - erbitte uns Vertrauen in Gottes Fügung,
gepeinigt von schwerer Arbeit - heiliger Papst Clemens - erbitte uns die Kraft für Leib und Seele,
je friedlicher Du gegenüber den Wächtern warst, um so mehr grob waren sie zu Dir - heiliger Bischof Ignatius - erbitte uns eine weise Geduld,
Du hast im Gefängnis Glauben und Reinheit bewahrt - heilige Jungfrau Agnes - bitte für gekerkerte Mädchen,
die eine von Euch gebar im Gefängnis, die andere verließ ihren kleinen Sohn - heilige Felicitas und Perpetua - bittet für gekerkerte Frauen und Mütter,
unterwegs mit der Eucharistie zum Gefängnis hast Du das Leben verloren - heiliger Junge Tarsitius - erbitte uns stets eine geistliche Stärkung,
Du hast den Glauben vor dem Urteil der Ungläubigen gewandt verteidigt - heilige Jungfrau Katharina - erbitte uns die Gabe des Wortes,
lange Jahre Gefangenschaft hast Du mit dem Aposteleifer eingebracht - heiliger Erzbischof Method - bitte für die Hirten in Gefangenschaft, Du hast die Sklaven freigekauft und die Galgen zerstört - heiliger Fürst Wenzeslaus - erbitte der Welt die Freiheit von aller Barbarei,
Du bist freiwillig in die Sklaverei für andere gegangen - heiliger Ordensbruder Raimund - erbitte uns eine großzügige Liebe,
Du hast die Freiheit gegen einen horrenden Preis abgelehnt - seliger Ordenskanoniker Hroznata - erbitte uns die Gabe, die Lebenswerte einstufen zu können,
Du hast die bedrückten Geiseln aufgemuntert - heiliger Bruder Franziskus - erbitte uns die Freude über das Kreuz,
Du hast das Geheimnis nicht verraten - heiliger Kanoniker Johannes - erbitte uns die Gabe der Schweigsamkeit,
getreu Deiner Priesterpflicht - seliger Pfarrer Johannes - bitte für die Priester im Gefängnis,
Du hast Dein Leben dem Gewissensgesetz geopfert - heiliger Kanzler Thomas - bitte für alle gekerkerte Männer,
mutiger Apostel in der Verfolgung - heiliger Pater Edmund - erbitte uns Tapferkeit ohne Hass,
Vater der Galeerensträflinge - heiliger Vinzenz - erbitte uns Verständnis für diejenigen, die mit Recht leiden.