| ||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Gregoriánský chorál je nejstarším a dodnes živým liturgickým zpěvem katolické církve. První zpěvy vznikaly už v raných
dobách křesťanství a vycházely z nápěvů židovských a řeckých. Za pontifikátu papeže Řehoře Velikého (590 - 604) byly tyto
zpěvy sebrány a utříděny. Papež Řehoř také založil v Římě Scholu cantorum, kde se tyto jednohlasé liturgické zpěvy vyučovaly
a pěstovaly. Podle papeže Řehoře byly později souborně nazvány gregoriánský chorál. I v dalších staletích vznikaly nové
nápěvy k různým novým svátkům a v době, kdy se šířilo křesťanství do zemí západní Evropy, se vyvinuly také nové formy - sekvence
a tropy, které bohaté melismatické melodie (většinou ve slovech Alleluia a Kyrie eleison) podkládaly textem, komentujícím text
základní. Tropování zaznívá v Kyrie Lux et orgio, kde se zpěv chorálu střídá také s hrou na varhany. Střídání zpěvu a hry
na varhany - tzv. alternatim praxe - bylo i později velmi oblíbené a udrželo se až do 17. století.
Autorem varhanního zpracování je Hans Buchner (1483 - 1538). Působil jako varhaník v Kostnici a byl žákem slavného Paula Hofhaimera. Gregoriánský chorál výrazně ovlivnil další vývoj evropské hudby od první polyfonie až do počátku renesance. K prvnímu vývojovému vrcholu dospěly jednoduché vícehlasé pokusy v období školy Notre-Dame v Paříži. Dva velcí mistři Leoninus a Perotinus jsou autory sbírky Magnus liber organi. Podle názvu bychom dnes mohli usuzovat, že se jedná o sbírku varhanních skladeb. Název organum však označoval jednu z prvních forem vokálního vícehlasu. Škola Notre-Dame už také počítala s prováděním určitých částí instrumentálně, to znamenalo především na varhany. V pozdějších dobách se vokální skladby pro varhany začaly upravovat. Někdy bylo nutné vynechat střední hlas, aby skladba byla na varhany proveditelná, jindy se do nejvyššího hlasu doplňovaly melodické tóny. Takové úpravy najdeme ve sbírce Buxheimer Orgelbuch, jedné z nejstarších památek varhanní hudby. Vznikla v letech 1450 - 1470, zpracovává mnoho původně vokálních skladeb, ale neuvádí jména jejich autorů. Zajímavou hudební památkou je Missa Tournai - jedno z prvních zhudebnění celého textu mešního ordinaria. Je to tříhlasá skladba a také zde se počítá se střídáním zpěvu a varhan. Jméno jejího autora není známo, víme jen, že vznikla v druhé polovině 13. století. Její dvě části Sanctus a Benedictus máte možnost slyšet v úpravě pro varhany. Varhany jsou jedním z nejstarších hudebních nástrojů a během staletí prošly dlouhým vývojem. Ve 13. a 14. století měly mnohem menší počet kláves a jejich rozsah odpovídal rozsahu lidských hlasů. Vynález pedálu ve 13. století a zdokonalení klaviatury rozšířily možnosti nástroje a umožnily úpravy vokálních skladeb. Sanctus a Benedictus z Missa Tournai byly nahrány v klášteře v Teplé na varhanách klášterního kostela Zvěstování Panně Marii, které postavil v letech 1754 - 1756 Antonín Gartner z Tachova, významný český varhanář pozdního baroka. Jitka Chaloupková je absolventkou pražské konzervatoře a AMU. Dva roky studovala také ve Výmaru u Prof. J. E. Köhlera. Vyučuje hru na varhany a varhanní improvizaci na konzervatoři v Českých Budějovicích. Koncertuje u nás i v zahraničí.
Ukázka hudby
|
Kontakt - Návštěvní provoztelefon: 00420 353 392 732fax: 00420 353 392 732 E-mail: prohlidky@klastertepla.cz adresa: Kanonie premonstrátů Teplá návštěvní provoz č.p.1 364 61 Teplá, Klášter
|
Text: Jitka Chaloupková
|
| |||||||||||||||||||||||||||||